Řešíte-li docházku zaměstnanců, pak se dříve či později setkáte i s termínem saldo pracovní doby. Pojďme se podívat na to, co přesně znamená a jak se s ním pracuje.
Obecně termín saldo značí rozdíl mezi kladnými a zápornými položkami. Například v účetnictví tak představuje rozdíl mezi pohledávkami a závazky. Používá se ale i ve vztahu k docházce zaměstnanců. V takovém případě pak značí jakýkoliv čas, který zaměstnanec odpracuje nad, nebo pod rámec svého fondu pracovní doby.
Zjednodušeně řečeno je tedy saldo pracovní doby rozdíl mezi tím, co měl zaměstnanec odpracovat za týden či měsíc dle pracovní smlouvy a co skutečně odpracoval. Na konci měsíce lze pak kladné saldo řešit například převodem na přesčas. Záleží vždy na interních směrnicích dané firmy, ale někde může za přesčasové práce náležet zaměstnanci finanční odměna, jinde má nárok například na náhradní volno.
Příklad:
Vezměme si fiktivního zaměstnance Petra, který v pondělí přišel do práce o půl hodiny dřív. Díky tomu má na konci dne v docházkovém systému kladné saldo a má 30 minut k dobru. V pátek ale zaspal a přišel o půl hodiny později. Saldo se mu v systému vynulovalo a vy tak jeho pozdní příchod nemusíte řešit.
Jak pomáhá Docházka Giriton se saldem ve firmách?
V Docházce Giriton jednoduše zjistíte, zda zaměstnanci vzniklo kladné či záporné saldo pracovní doby. Firmy často používají výchozí nastavení GIRITONu. Ten na měsíční bázi sčítá a odečítá veškeré přesčasy a dřívější odchody. V jiných případech si mohou určit tzv. vyrovnávací období. Větší firmy ocení možnost stanovení například kvartálně či pololetně. I s tímto jim naše docházka pomůže. Firma si sama zvolí, jestli se kladné saldo proplatí, převede do následujícího období nebo propadne. Firmy si také mohou určit, za co přesně nárok na náhradní volno vzniká. Například když vznikne prací z domova (home-office) nemusí být do kladného salda započteno. Vše záleží na směrnici dané firmy a na tom, jak budou chtít počítání přesčasů v Docházce Giriton nastavit.
