I pokud v HR teprve začínáte, pravděpodobně už jste se setkali s termínem fond pracovní doby. Co to je, jak se dělí a jak ho stanovit? To vše se dozvíte v našem článku plném užitečných informací a tipů.
Pojem fond pracovní doby budete asi znát pod jiným, častěji užívaným, názvem. Je to totiž zjednodušeně pracovní doba. Tedy doba, kterou musí zaměstnanec strávit v práci.
Fond pracovní doby stanovuje zaměstnavatel v souladu s platnou pracovní legislativou a týká se pouze zaměstnanců s uzavřenou pracovní smlouvou. U standardního plného úvazku je týdenní fond pracovní doby obvykle 40 hodin, tedy 8 hodin práce denně. U zkrácených úvazků je fond pracovní doby odvozen od míry zkrácení. Při polovičním úvazku je tak standardně týdenní pracovní doba 20 hodin. Živnostníci si to, kdy se budou věnovat práci a kolik hodin, stanovují sami.
V případě pracovníků na dohodu záleží především na tom, zda mají uzavřenou dohodu o pracovní činnosti (DPČ) či dohodu o provedení práce (DPP). U DPČ lze odpracovat maximálně polovinu standardního týdenního fondu pracovní doby, tedy 20 hodin. Zákon ovšem nijak nestanovuje maximální počet hodin odpracovaných u jednoho zaměstnavatele za rok. V případě DPP ano. Pracovník s dohodou o provedení práce tak smí pro jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin za rok.
K čemu fond slouží a jak se počítá
Hlavním účelem fondu pracovní doby je zajistit, aby zaměstnanci odpracovali stanovený počet hodin v daném období. To pomáhá chránit zaměstnance před nadměrnou prací a zároveň zajišťuje, že zaměstnavatelé budou mít dostatek pracovní síly pro své provozní potřeby. Jaký je rozdíl mezi evidencí docházky a evidencí pracovní doby a kterou z nich musí firma ze zákona evidovat se dočtete v předchozím článku.
Mimo to se fond pracovní doby také používá pro výpočet mzdy a dalších benefitů zaměstnanců. Mzda se obvykle stanovuje na základě hodinové sazby a fondu pracovní doby.
Například měsíční fond pracovní doby vypočítáme tak, že vezmeme počet pracovních dnů v daném měsíci a vynásobíme jej počtem hodin průměrně odpracovaných za jeden den. Do pracovní doby nepočítáme víkendy, státní svátky, ani dovolenou zaměstnanců.
Existují ale výjimky ze zákona. Například v případě těžby uhlí a jiných nerostných surovin či při důlní výstavbě je maximální týdenní fond stanoven na 37,5 hodiny. V případě dvou či třísměnného provozu pak na 38,5, potažmo 37,5 hodiny. Nikdy ale nesmí přesáhnout 40 hodin. V případě přesčasů pak může zaměstnanec odpracovat v jednom týdnu maximálně 8 přesčasových hodin a maximálně 150 hodin za kalendářní rok.
Typy pracovních fondů
Jistě jste si všimli, že někdy mluvíme o týdenním, jindy zase o měsíčním fondu pracovní doby. To proto, že existuje hned několik typů. Kromě zmíněného týdenního, který je ve standardním zaměstnání na plný úvazek 40 hodin, lze počítat i měsíční. Ten není pevně daný a během roku se mírně liší s ohledem na to, že každý měsíc má jiný počet pracovních dní. Ne vždy je ale pracovní doba stejně dlouhá nebo zaměstnanci občas pracují i mimo pracovní dny. Z toho důvodu lze volit i takzvaný dlouhodobý fond pracovní doby. Ten se počítá z průměrného týdenního fondu. V dlouhodobém měřítku se tedy hledí na to, zda bylo dodrženo v průměru 40 (37,5) hodin práce týdně. Neřeší se ale detailně, kolik hodin přesně to bylo který týden. Bere se průměrný počet hodin strávených v práci za posledních 26 týdnů. Kolektivní smlouvou lze ale zohledňovaný počet týdnů prodloužit až na 52 týdnů. Snížený fond pracovní doby se týká výjimek stanovených zákonem. Jedná se o některé pracovní pozice v báňském průmyslu či o práci na směny, kde týdenní fond nečiní 40 hodin, ale pouze 37,5 či 38,5 hodin. Pracovní právo ale stanovuje i další případy, ve kterých není nutné fond pracovní doby dodržet.
Náš tip
Pokud na vás připadla povinnost fond pracovní doby řešit a počítat, jistě oceníte online plánovací kalendář, který je vytvořený přesně pro tyto účely.